Bylo nás pět / Нас было пятеро. Гедвика и Людвик. Книга для чтения на чешском языке

“

Tak jsme cekali, porаd cekali, a holky nikde, velitel rekl: „Jez??marjа, to je doba!“, muzstvo reptalo a Cenek se znova ozval, ze to vedel hnedle, zenskе do vаlky nepatr?, ale ned?val se na mne, aniz se pr??erne ?klebil, coz bylo jeho ?test?. Kemlink brucel, ze kdyby to vedel, tak mohl j?t rad?i k strejdovi, co mа krаl?kаrnu, pod?vat se na jeho novou ramlici. Velitel vyslal rychlеho posla k Svobodovum do krаmu, co jako je, pan Svoboda se ho pr?sne otаzal: „C?m poslouz?m?“ a posel se zalekl, takze si koupil za krejcar bonbоny, a nepor?dil.

Teprve za hodnou chv?li pri?la Eva, provаzenа Jirinou Hrazd?rovou, nejakou Bozenou ?ebkovou a je?te jednou holkou, kterou neznаm. V?echny se chechtaly a Jirina mela slunecn?k, kter? vzala matce. D?vky byly odvedeny k vozatajstvu a tаhly vozejk s buchtama. A porаd si neco ?eptaly a pi?tely jako my?i.

Kdyz jsme se pribl?zili k lesu Bud?nu, tak holky pocaly zp?vat: „Ramоno“ nebo tak nejak, takovou hloupou holcenc? p?sen, stra?ne vysok?m hlasem.

Velitel se rozzlobil a zarval: „Ticho! Copak je to za porаdek? Nedaleko muze lezet nepr?tel v zаloze a ony si tu krаkoraj? jakoby nic.“

Devcata se mu smаla, Bejval mel vztek a rekl, ze uz je to naposled a ze si muzou delat blаzny ze svе babicky. Holky se je?te v?c smаly, to ony delaj? vzdycky, ponevadz jsou blbе.

Na kraji lesa jsme se utаborili, abychom si odpocinuli, a kochali jsme se krаsnou vyhl?dkou. Еda Kemlink rozvinul plаn, byl krаsne nakreslen?, tu?? vytаhnut?, st?novan?, ano i barvickami vymalovan?.

Kazd? strom, kazd? kаmen a cesticka byla k poznаn?, takze jsme se v?ichni divili, jenom Cenek Jirsаk pravil: „To je toho!“

Kdyz jsme si odpocinuli a nabrali nov?ch sil, tu velitel porucil, abychom se pl?zili lesem a hlаsili v?echno podezrelе. Tak jsme se pl?zili a bedlive se d?vali na v?echny strany. Napred krаcel Еda Kemlink, protoze pravil, ze je dustojn?k, mel v ruce plаn a d?val se do neho a v jednom kuse velel: „Vpravo hled! Vlevo toc!“ I dostal najednou kamenem a zarval.

Koukali jsme se, co je, a hou?t? zapra?telo a z neho se vyr?til Je?inаk, mаval klackem a kricel: „Mazte je, rezte je!“ A viz! za n?m druh?, tret?, bylo jich nejm?n miliоn tech Je?inаku, v?ichni rvali jako bejkovе a mаvali klacky. Z toho jsem poznal, ze nаs fale?ne prepadli, a snazil jsem se spasit ?tekem.

Takе velitel se chtel spasit ?tekem a schoval se do ?karpy.