Bylo nás pět / Нас было пятеро. Гедвика и Людвик. Книга для чтения на чешском языке

A kdyz otevrel oci, kolem dokola to bylo zelenе jako na louce a na tе louce rostly velikе cervenе jahody a on si jich chtel natrhat, ale jaksi nemohl k nim.

On dlouho vypravoval, ale v?ecko napreskаcku, a my jsme se v tom nemohli vyznat.

Еda Kemlink pravil: „Jо, peknе jahody, mohls b?t nebozt?kem.“

„To nen? prauda,“ pravil Venda, „nemoh jsem b?t nebozt?kem, ale chtel jsem natrhat kytici jahod a prinеst je mamince.“

„Nech ho,“ pravil jsem, „on je je?te mal? a nev?, co mluv?.“

Pak jsme moc chvаlili Zilvara z chudobince, ze se neohrozene vrhl do vody, aby zachrаnil tonouc?ho.

Zilvar cel? zcervenal, protoze se rozzlobil, a pravil: „Vlezte mi na zаda, votroci, a nechte si to!“ Ale jа jsem na nem poznal, ze se styd?, protoze jsme ho chvаlili, tak jsme ho porаd chvаlili a on nadаval dosti sproste.

Potom jsme se ustrojili, jelikoz jsme meli koupаn? dost, a krаceli jsme domu a nesli jsme si na zаdech plavky, aby nаm uschly. Zilvar z chudobince vedl Vendu ?tepаnkovеho za ruku a poucoval ho, jak se mа plavat.

Nejdr?v se nauc? hrabat jako pes, a kdyz to um?, tak se nauc? doopravdy plavat. On mluvil, jak se plave na prsou, pod vodou a pokrocil? kraulujou. Rukama to ukazoval a Venda to musil delat po nem.

A pak se ho otаzal: „Bude? si to pamatovat?“

„Budu,“ pravil Venda.

Zilvar ho pochvаlil: „To je dobre, aspon se podruhе neutop??!“

* * *

Pr??t?ho t?dne jsem mel porаd radost a dovаdel jsem a dospel? mne napom?nali, ze neposed?m. Ponevadz byl konec ?koln?ho roku. A nejvet?? radost jsem mel ve stredu, protoze jsme dostаvali vysvedcen?, a Krist?na pravila: „S tebou certi ?ijou.

“

Toho dne rаno jsem si neudelal v perinаch doupe ani jsem si nepredstavoval, ze jsem zv?re, ale sаm jsem vyskocil z postele a kricel jsem: „Vysvedcen? – vystrcen?! Vystrcen? za dvere, bude dobrа vecere!“

Krist?na se u?kl?bala a pravila: „Jenom jestli! Kdyz propadne?, bude ran jako maku, ne-li dobrа vecere.“

Jа jsem pravil: „Ty propadne?, Rampepurdo rampepurdаckа, ne-li jа.“

Ona me honila s ko?tetem, oba jsme kriceli a porаd se smаli a maminka pravila: „Vy, Krist?no, mаte je?te mеne rozumu nez to decko.

“

Krist?na pravila: „Milostpan?, kdyz on zacal.“

Kdyz nаm pan ucitel rozdаval vysvedcen?, tak nаs vyvolаval jednoho po druhеm a byl cel? jinac?, protoze byl ve svаtecn?m. Zаci byli taky ve svаtecn?m. Zilvar z chudobince mel kalhoty po tat?nkovi a cepici mu pujcil pan Stаdn?k, co bydl? taky v chudobinci, aby Zilvar byl taky ve svаtecn?m.