Bylo nás pět / Нас было пятеро. Гедвика и Людвик. Книга для чтения на чешском языке

A tak jsme ?li a porаd si pov?dali a Pajda vedel, ze mluv?me o nem, a skаkal a silne ?tekal a tocil se dokola a my jsme pri?li k Jirsаkom. Pan Jirsаk mel brejle a ?il cepice a pravil: „Pekne v?tаm, mlad? pаni!“ a uz nic ner?kal. Pajda si k nemu cuchl a vrtel ocаskem a pan Jirsаk pravil: „Ty kluku ?patnа!“ a usmаl se.

Pan? Jirsаkovа pravila, abysme se j? tam nemotali, jelikoz je nаs v?ude plno, a tak abysme ?li na zahrаdku, jelikoz nаs tu nechce m?t. Tak jsme ?li na zahrаdku, kde byl trpajzl?k, co mel dlouhе vousy a nacpаval si fajfku, a Еda Kemlink pravil, ze se mus?me poradit ohledne cesty do Itаlie, a tak jsme se radili.

Kazd? si vezmeme batoh a do toho dаme j?dlo, abysme netrpeli hlad. Jа jsem pravil, ze z krаmu vezmu ?umic? bonbоny a budeme si delat limonаdu, abysme nemeli z?zen, jelikoz jest v Itаlii horkе podneb?. V?ichni me chvаlili za ten nаpad a jа jsem byl rаd. Jirsаk pravil, ze si mus?me v?eho bedlive v??mat, abysme vedeli, kterak je kterа hora vysokа a kterа reka se do kterе vlеvа, kdyby se nаs pan ucitel ptal, abysme dovedli dаt sprаvnou odpoved.

Jak tohle pravil, tak jsme sly?eli, jak pan Jirsаk desne rval: „Petrannа hodino, on mne sezral cepici!“ Hnedle nato vyletel Pajda ze dver? a mel plnou hubu cucku, jak zral tu cepici, a pan Jirsаk ut?kal za n?m a dupal a pravil, jak k tomu prijde.

Еda psa napomenul, aby nezral cepici, a Pajda po nem ?ilhal a mel ocаsek zatazen?, a pak pravil, ze mа mapu Itаlie, kterou probadа, abysme vedeli, kde mаme presedat a kde ne. My jsme pravili, aby teda mapu probadal, a pak jsme ?li domu.

* * *

A kdyz jsem pri?el domu, maminka mne pravila, kde porаd courаm, jа jsem pravil: „Nikde,“ a maminka mne pravila, abysem donesl boty ?evci, jelikoz maj? se?majdanе podpatky, a nar?dila mne, abysem vyr?dil, ze se nechа poroucet, kdy by to mohlo b?t, a abych dal peknе pozdraven?, a tak jsem vzal boty a po ceste jsem si to opakoval, abych to nespletl.

Jak jsem si to opakoval, tak pri?el ke mne Bejval Anton?n a pravil: „Nazdar, kam jde??“

Jа jsem videl, ze dolejzа, tak jsem mu pravil, ze se s kazd?m nebav?m.

On se mne ptal, jestli se zlob?m skrz to kolo. Jа jsem mu odpovedel, ze se na jeho pitomе kolo vyka?lu, at mne nechа b?t. On pravil, ze skrz to kolo nemus? b?t zle, jelikoz mne kolo pujc?, kdykoli budu cht?t.

Kdyz jsem mlcel, tak pravil, ze vynalezl ohromn? vynаlez a v?ichni budou kulit vocadla. Jа jsem s n?m vubec nechtel mluvit, kdyz je takov?, a ptal jsem se ho, jak? je to vynаlez.